.Blog se stěhuje na novou adresu: anteabloguje.cz ......................

Osobně o sobě

TT: Nikdy se toho nevzdám

25. června 2017 v 13:15 | Antea
Sice jsem si říkala, že jsem s blog.cz definitivně skončila a po přesunutí na nový blog jsem se nemínila ohlížet. Jenže! Dneska, když jsem lovila cosi ve starých článcích jsem zahlédla toto téma týdne a nedá mi to se nevyjádřit :-)
Protože na světě je zatím jen jediná věc, o které vím, že se jí nikdy nevzdám...

Svět, tak jak jsem ho znala skončil, loučím se

26. dubna 2016 v 10:50 | Antea
Tenhle článek, byl plánovaný několik měsíců dopředu, a rozepsaný několik týdnů, nakonec jsem ho ale smazala a píšu na čistý list, protože některé věci se prostě nedají předvídat...

Jak jsem ušetřila spoustu peněz

3. března 2016 v 9:30 | Antea
Aneb získejte kontrolu nad svými penězi díky mému příkladu

Minulost se opakuje

25. února 2016 v 9:57 | Antea
Nenávidím to stejně jako poprvé!

Kniháčci

20. ledna 2016 v 17:39 | Antea
Ačkoliv moje knihomolství poslední dobou s nástupem do práce a odstěhováním od rodiny silně utrpělo, pořád si tento titul nárokuji a i v naší minigarsonce prostě musely mít knížky sé místo. A protože VB je naprosto úžasný, šíkovný a po všech stránkách naprosto dokonalý... (:-D) všiml si, že mi knížky nechtějí stát rovně a pořád se kácí. A tak jim stavím do cesty různé překážky, jako napříkla pokladničky (mám na ně úchylku), abych jejich pádům zabránila.
Jenže to mi zase brání dá si pokladničky na takové místo, kdy by se podle mého názoru vyjímaly o mnoho lépe, což je cca 10 cm od poslení knížky... A protože VB je, jak už jsem říkala, naprosto úžasný, šíkovný a po všech stránkách naprosto dokonalý... přišel s řešením...

Když je všechno špatně

18. ledna 2016 v 8:49 | Antea
Tentokrát jsem to podělala opravdu dokonale...

Knižní výzva 2016

13. ledna 2016 v 20:40 | Antea
Na předsevzetí do nového roku si nijak extra nepotrpím. Nemám ráda, takové to, nucené: "je konec roku, honem si vymyslím nějakou kravinu, se kterou se budu chvíli v novém roce trápit a pak až to vzdám, o tom budu po zbytek roku vykládat, jak jsem to nedodržela..."
I přes tento můj negativní přístup do nového roku většinou s nějakým předsevzetím vstupuju...

Příhoda z práce

7. prosince 2015 v 19:35 | Antea
Víte, u podobných situací mám pocit, že se to stává jenom mně. Zakládám si na tom, abych se ke všem lidem chovala slušně, bez ohledu na to co si o nich myslím (to pak vyventiluju tady na blogu nebo doma). Nikdo kromě mých nejbližších (což je smutné) o mně nemůže říct, že bych se k němu nechovala slušně, korektně s náznakem přátelství, mile či snad neochotně. Tak mi vysvětlete následující dvě příhody.
Jen chci ještě upozornit, že nikomu z daných osob jsem nikdy neublížila, ani jsem se jich nijak nedotkla, Prakticky spolu nemluvíme, a když tak jen o pracovních věcech.

Když mě schválně sekýrují a vylívají si na mně špatnou náladu v klidu jim příkazy odkývnu a pak je jdu normálně udělat, jako bych si ani nevšimla, že mne schválně buzerují. Vidíte?! Jsem naprosto čistá a bez poskvrnky, tak jak je toto možné?

Poslední kapka!

10. listopadu 2015 v 13:23 | Antea
O potížích v práci, které spějí jen k jednému řešení. Soulasíte s cestou, kterou plánuji jít, nebo víte o nějaké lepší?

Dveře, které jsem nedokázala otevřít

12. října 2015 v 16:00 | Antea
Víte, s dveřmi já mívám problémy už od dětství. Nikdy nedokážu dostatečně zabrat nebo zatlačit správným směrem, aby se poslušně otevřely. Obvykle se mi ale nakonec vždy podaří, občas s drobnou pomocí pobavených okolostojících, kteří se při pohledu na to, jak bezradně lomcuji klikou, slitují a pomůžou mi, dostanu skrz. Tentokrát ale dveře zůstaly zavřené.
 
 

Reklama